Z VIDIN: Výstavy Tale of a Tear Jany Svobodové a Na prahu vědomí / Na vlnách nevědomí Josefíny Duškové
Výstavní projekty vzešlé z festivalu vizuální tvorby VIDINY
Komentované prohlídky s autorkami proběhnou v sobotu 12. 10. ve 14:00 v rámci Dnů otevřených ateliérů.
Anotace
Z VIDIN: Výstavy Tale of a Tear Jany Svobodové a Na prahu vědomí / Na vlnách nevědomí Josefíny Duškové
Od 21.–25. srpna 2024 se v Třeboni konal první ročník festivalu vizuální tvorby VIDINY. Smyslem festivalu je poskytnout kreativní a inspirativní zázemí pro mezioborová setkání umělců i odborníků napříč současnou uměleckou scénou a zároveň dát umělcům a umělkyním možnost prezentovat svou tvorbu v prostorách Třeboně 105 i na dalších místech ve městě. V rámci VIDIN vzniklo několik výstavních projektů, mezi nimi i výstava letošní absolventky AVU Jany Svobodové Tale of a Tear a site-specific výstava sochařky Josefíny Duškové Na prahu vědomí / Na vlnách nevědomí, kterou autorka vytvářela během 105 hodin festivalu..
Jana Svobodová | Tale of a Tear
Výstava Tale of a Tear vychází z autorčiny diplomové práce a je koncipována jako umělecký výzkum se subjektivním vhledem a analytickým přístupem. Autorka hledala obecně známý a pro většinu veřejnosti uchopitelný jev, kterým se lze dorozumívat. Na začátku si proto položila otázku „Jak chytit kapku vody?“ a v průběhu ohledávání tématu do kapky vody vtiskla emoci, její zdroj. V tu chvíli se z ní stala slza. V pestré škále lidských emocí je jen málo jevů tak všeobecně srozumitelných, používaných a univerzálních, jako jsou slzy, které překonávají jazykové bariéry, kulturní rozdíly i individuální odlišnosti. V procesu uměleckého zkoumání se Jana Svobodová zaměřuje na jejich roli jakožto prostředku komunikace a sdílení. Mimo pouhé zobrazování slz jim vtiskává hmatatelnou přítomnost a proměňuje je v předměty vyjádření a kontemplace. Jak je možné porozumět a dostat se pod povrch zdrojů našich slz, tedy emocí? To je základní otázka, na kterou odpovídá Tale of a Tear / Příběh o slze.
Jana Svobodová (1995) absolvovala ateliér Socha 2 na Akademii výtvarných umění v Praze a v posledních dvou letech studovala v rámci umělecké stáže na UMPRUM v ateliéru skla u Ronyho Plesla a Kláry Horáčkové. Autorka navazuje na své předešlé práce zaměřené na vnitřní krajiny, ze kterých vyvstávají intimní výtvarné výpovědi, jež zpravidla zpracovává prostřednictvím dlouhodobého ohledávání materiálů. Už od počátku studií se její tvorba pohybuje na intermediální hranici obrazu, instalace a sochy. Ty mezi sebou tvoří napětí, rezonují a komunikují. Autorka tak nabádá diváka, aby se na témata či problematiku díval z nových úhlů, perspektiv a skrze její optiku. Dychtivost po poznání podstaty věci a materiálů je niterně spjata s jejími díly. Ta jsou zasazena do osobních příběhů, všedních momentů či vědeckých rešerší, které nám zprostředkovává svým citlivým a osobitým způsobem.
Josefína Dušková | Na prahu vědomí / Na vlnách nevědomí
V site-specic projektu Na prahu vědomí / Na vlnách nevědomí rozvíjí Josefína Dušková formou závěsných objektů a instalací pro ni v současné době aktuální téma vidin a snů. Ve své tvorbě dlouhodobě akcentuje téma pomíjivosti a křehkosti. Pro projekt zvolila materiály, které jí dovolují pracovat s jemností, s křehkými emocemi a prchavými snovými dojmy – papír, vosk, sádru a pigmenty. Zaměřuje se na figurální motivy realizované speciální technikou vtlačování vrstveného papíru do forem, se kterou v předchozích měsících experimentovala. I v tomto souboru děl hledá další možnosti práce s otiskem, který je jedním ze stěžejních motivů její tvorby. V části instalace nazvané Na prahu vědomí se ponoří do tajemného světa na pomezí snu a reality. V druhé části s názvem Na vlnách nevědomí pak nechává hravě vyplouvat snové výjevy racionálně neuchopitelné skutečnosti. Poodkrývá jednotlivé vrstvy našeho vnímání, zkoumá vztah vědomí a nevědomí a jejich prolínání. Fascinuje ji tajuplný prostor snění, kde se z absurdních výjevů vynořují skryté významy, které nejen reflektují prožitou realitu, ale často i předjímají budoucí okamžiky.
Součástí výstavy je i hudba Edgarse Kacka, jehož živý elektronický projekt NLE (NeuronicLandscapeExploration) se pokouší vytvořit ambientní a downtempo experimentální elektroniku bez použití počítače.
Josefína Dušková (1981) vystudovala figurální sochařství na pražské Akademii výtvarných umění. Žije a pracuje v Praze a v Chlumu u Třeboně, kde má ateliér. Ve své sochařské tvorbě se dlouhodobě zabývá otiskem a jeho energií, vznikem a odkrýváním organických prostor a symbolickým rozkrýváním prázdnoty prostoru, formulovaného otiskem živého. Pracuje s nestálými materiály, jako jsou vosk, led, molitan, vata, pigmenty a sádra, které jí pomáhají citlivě zpřítomnit vědomí pomíjivosti, křehkosti a konečnosti života.